Ženy, matky, manželky

Chtěla bych se podělit o to, jak vypadá náš běžný pracovní den. Máme tři nejlepší děti: 7,5 letého syna, 5,5 letou dcerku a roční dcerku.

Přijde mi zásadní začít den s modlitbou. Jen se mi nedaří vstávat dřív jak děti, do ticha. Čas na osobní modlitbu ale nacházím po jejich odjezdu. Moc se mi líbí myšlenka: "chodit s Bohem". Jako chodil s Bohem třeba Noe, nebo Henoch. Nebo sv. Pavel. Prostě být vnímavá a citlivá na Jeho hlas.. A potom být Jeho nástrojem i v nejobyčejnějších věcech. Být stále s Ním a v Něm. Jako ty ratolesti ve Vinném kmeni. (Jan 15,5):-). Inspirovala mě k tomu mimo jiné i tato knížka: Útěk k Bohu.

NOC (Bývá poklidná, Bohu díky za to.)

00:08 Vedle mě se ozývá: "Mňami!" (Dcerka to vytunila a místo mami, volá ze spaní mňami. Otočím se, přesunu dcerku vedle sebe, dám jí napít a spíme obě dál.)

01:36 "Mňami!" (kojení)

03:52 Slyším: "Nééní." (kojení)

RÁNO (Mám ráda. Dětem vstávání nevadí a jsem moc ráda za ranní společnou chvilku s dětmi u snídaně.)

04:40 - 5:11 Manžel se budí a potichu odchází do práce. Já mám půlnoc. 

05:36 "Mňami!" (kojení) 

05:46 Chci se potichu vytratit z postele, nedaří se, dcerka se budí. Vstáváme, přebalím ji. 

05:48 Přibíhá probuzený syn, tulíme se všichni tři.

05:51 Probudí se i dcerka. Všichni se převlékneme, učešu dcerce copánky.

06:07 Společně jdeme na snídani. Přineseme z lednice jídlo, ohřeju mlíko na kakao. Modlíme se u stolu a čtu dětem z Dětské Bible. To je už náš ranní rituál. Poté rozebíráme to, co jsme přečetli, pokládám dětem otázky a povídáme si o tom.

06:40 Oblékání a chystání, výprava do školy a školky. Mezitím rychle opět přebalit nejmladší. Běžím ven dát jídlo slepicím a otevřít jim kurník. Děti spolu čekají samy na chodbě.

06:50 Jdeme před dům na náves vyhlížet švagra, který svoje a naše děti vozí do školy a školky.

DOPOLEDNE (Mám moc ráda dopolední klid. Čas pro mě, čas na modlitbu, čas jen pro nejmenší dcerku, čas na úklid/praní prádla.)

6:58 S dcerkou se vracím, uklízím kuchyň od snídaně. 

7:09 Modlitba ranních chval s breviářem a batolícím se miminkem. Někdy jsou dny, kdy dcerka spí déle a tak se modlím úplně sama. Kojení.

7:27 Modlitba růžence, Zuzi si kreslí, hrajeme si s geoboardem. Venku svítá. Je to moc hezký čas.

7:48 Jdeme do stále zatemněné ložnice, kojím vleže dcerku a pokračuji v modlitbě růžence. Neplánovaně brzy usínáme obě dvě :-).

8:18 Vzbudím se, potichoučku se vytratím do vedlejšího pokoje a pokračuji v modlitbě růžence.

8:29 Modlitba zasvěcení naší rodiny. (Více informací tu.) Osobní modlitba a četba Písma - liturgická čtení na den, rozjímání.

8:41 Počítač, třídění fotek, e-mail, Signály.cz, zapisování dne.

9:33 Mám radost, že dcerka tak dlouho spí - to tak nebývá. Mám čas navíc. Pouštím si záznam z kurzu Katechezí Dobrého Pastýře a dělám si u toho poznámky. Je to pro mě velké obohacení.

10:39 Vypouštím kočky z bytu babičky, zapomenu vypustit slepici, co máme na dvoře.

10:41 Budí se dcerka, ustelu postel, uklidím trochu pokoj, psací stůl. Telefonování se sestrou. Mám radost, že spolu půjdeme za kmotru kamarádčině dcerce. Máváme se Zuzankou popelářům z okna.

POLEDNE (Snažím se začít vařit už od desíti - pokud není včerejší oběd, abych to hezky v klidu stihla. Dcerka mívá oběd až doma a přijíždí hladová. S příjezdem dětí je konec blahodárného ticha. Ale zas je tu plno a radost.)

11:13 Chystání oběda. Naštěstí dnes jen uvařím brambory a jablečný kompot, maso zbylo z neděle. U toho si pouštím přednášku otce Jacquese Philippa - o vnuknutích Ducha svatého. Zuzi pomáhá - podává mi jablka (no spíš slupky háže kam nemá:)), kojení.

11:43 Čtení leporela se Zuzankou.

11:49 Babička přivezla děti ze školy, školky - vítáme se, děti vypráví jeden přes druhého, co zažily. Vítají se se sestřičkou. Jsem moc ráda, jak ji mají rádi. Děti se převléknou. Jdeme společně obědvat. U oběda zase povídáme a povídáme. Mám ten čas moc ráda.

12:29 E-mail.

12:33 Úkol do školy. Je dost lehký, za pár minut máme hotovo.

12:47 Přichází babička, chce něco vyhledat na internetu. Odjíždí do města.

12:58 Společné čtení knížky na gauči, kojení.

ODPOLEDNE (chodíváme ven, nebo jsme jen tak spolu a hrajeme hry, je to dost různé. Varianta jedna je lepší v tom, že jdeme na vzduch, přijdeme na jiné myšlenky, děti se vyběhají a nejmladší usne v kočárku.)

13:39 Společné (s dcerou) kreslení ilustrací k básničkám mého kamaráda. Syn kreslí komiksy. Přebaluju. Kojím.

14:50 Zuzi je neklidná, zkouším ji dát do nosítka. Děti uklízí obývák. Dáme si pomeranč. Vymýšlíme co dál.

15:09 Přijíždí manžel z práce. Jdeme ho uvítat.

15:12 Kojení. Zuzi se chce spát, ale neví jak na to, pláče. Zkouším napsat švagrové s dětmi, zda s námi půjdou ven. Manžel odjíždí se švagrem pro nové auto.

15:25 Chystáme se ven. Je tam hnusně a šedivo. Mlha. Po dcerčině úsměvném souboji s bundou jdeme ven. Sousedka nás přes plot zdraví, jdeme za ní a chvilku si s ní povídám. Pak nakládám nejmladší do kočárku. Přiložím uhlí.

15:40 Vyrážíme. Neteře už běhají s našimi dětmi. Zuzi po chvíli usíná. Povídáme si se švagrovou, je to pěkný čas. Děti si spolu hrají, smějí se, všude šedivo. Po cestě potkáváme souseda, kterému na kopci zapadlo auto do bláta a druhý soused se ho snaží bezúspěšně odtáhnout na laně. Auto ale málem sjede z obřího kopce. Musí přijet pan starosta s traktorem. S napětím sledujeme, jestli se jim to podaří.

16:48 Budí se Zuzanka. Hrajeme stínové divadlo na kapličce. Začíná poprchat, utíkáme domů, loučíme se.

16:59 Jsme doma, vyzmrzaní ale spokojení. Jsem ráda, že jsme šli ven, bylo to prima.

VEČEŘE (Večer už bývám unavená. Ale je to moc hezký čas: povídání dětí, četba pohádky, modlitba.. vyznání lásky dětí. Když nejmladší neusne odpoledne, tak usíná s dětmi a míváme s manželem volný večer.)

17:05 Společná večeře, kojení.

17:40 Manžel konečně přijel.

17:52 Babička přišla do kuchyně, chvíli si hraje s dětmi.

18:04 Kojení. Čas dětí s tátou.

18:28 Převlékání do pyžama. Čištění zubů. Modlíme se, děkujeme za dnešní den. Dnes mě dojalo, když dcerka děkovala za mě. 

18:43 Když jsou děti v postýlkách, tak je čas na pohádku. Máme rozečtené Děti z Bullerbynu. Je to milé čtení, často se u toho zasmějeme. Děti po pohádce brzy usínají. Až na nejmladší.

18:50 Čas pro mě. Zuzanka je s manželem. Modlím se, vykoupu se.

19:43 Kojení. Pokračuju v kreslení ilustrace, ale Zuzi mě moc nenechá.

20:57 Jdeme všichni spát. Zuzce se moc nechce, ale nakonec usne.

Jsem moc ráda ženou, manželkou, maminkou. Bohu díky za naše děti! Je krásné pozorovat jak rostou, jak objevují svět.. Jak se od nich učit být dětmi...(viz Mk 10,15)

Bylo pro mě zajímavé si všecko zapisovat. Psala jsem si to útržkovitě do mobilu. Taky mě to donutilo dělat jen jednu věc a snažit se ji dokončit a neodbíhat od ní. 

Tento den byl moc hezký, takový poklidný (až na moje naštvání u večeře na syna). Ale není tomu tak každý den. Někdy mám pocit, že nic nestíhám, všude je nepořádek, Zuzanka mi visí na noze/nebo ji mám pořád v náručí.. 

Ale zdá se mi, že to má přímou souvislost s tím, jestli den začnu - nebo nezačnu s Bohem.