Materstvo je skúška ohňom. Osobný svet človeka sa zmení a už nikdy nebude taký, ako predtým. Ak sa raz žena matkou stane, zostane ňou navždy.
Jedným z podstatných bodov, ktoré sa v rámci ŽMM objavujú je modlitba. Je to aj moja osobná téma. Ako sa modliť pri nestabilnom časovom rozvrhu, v momentoch, keď môže byť človek kedykoľvek vyrušený?
Vraj sa dá modliť všade. Dá sa vstať skôr, alebo prispôsobiť denný program, alebo sa dohodnúť s manželom. Pre mňa je toto všetko sci-fi. Priznám sa, že veľmi skoré vstávanie ma v režime jednej z vás dosť šokovalo. V metropole Moravy som počula radu: "Čekáš na šalinu? Tak ti jede kaple."
Iste, modliť sa dá všade, ale ja to dokážem - bez ohľadu na miesto - len vo veľkej núdzi. Modlitbu v behu do práce, alebo v šaline považujem za nedôstojnú. Akoby počet odverklíkovaných slov, alebo myšlienok niečo zmenil. Možno je to to, čo Pán vyčíta Marte v známom príbehu. Podobne ako ona sa mnohé ženy snažia "obslúžiť" Pána množstvom modlitieb, novén a ružencov. Nie je to moja cesta.
Ježiš vošiel do ktorejsi dediny, kde ho prijala do domu istá žena, menom Marta. Tá mala sestru menom Máriu, ktorá si sadla Pánovi k nohám a počúvala jeho slovo.
Ale Marta mala plno práce s obsluhou. Tu zastala a povedala: „Pane, nedbáš, že ma sestra nechá samu obsluhovať? Povedz jej, nech mi pomôže!“
Pán jej odpovedal: „Marta, Marta, staráš sa a znepokojuješ pre mnohé veci, a potrebné je len jedno. Mária si vybrala lepší podiel, ktorý sa jej neodníme.“ (Lk 10,38-42)
Na modlitbu potrebujem pokoj. Vnútorné sústredenie. A potrebujem počúvať a počuť. Pozerať sa a vidieť. Inak vnímam len ozvenu svojich slov a myšlienok, prázdnotu.
Skvelým objavom bola kniha "Modlitba s ikonami", kde autor priznáva, že vo chvíľach najväčšej únavy sa modlil "len" tým, že ticho sedel a pozeral sa, vnímal zobrazenie tajomstva v ikone.
Druhý spôsob je tzv. Ježišova modlitba, ktorá vedie k meditácii. Modlitba, ktorá súznie s dýchaním. Pri nádychu hovorím "Príď Pane Ježišu," a pri výdychu "zmiluj sa nad nami." Do prvých troch slov vkladám volanie konkrétnych problémov a starostí rodiny, ale aj eschatologické Marantha. Do výdychu všetko ľudské odovzdávam Milosrdnému. Nerobím nič iné, len vnímam svoj vnútorný hlas. Slová sa prelínajú s dýchaním a dýchanie napĺňa slová. Ticho nie je prázdne, ale plné Tajomstva. Plné Boha.
Výber z článkov o modlitbe na ŽMM:
Kedy je modlitba účinná? / sr. Eva Hanušová
Síla jména / @Renata Svobodová
Žít s Bohem - fráze nebo realita / @kecka
Společná modlitba manželů / @TetaAni
Revolučná modlitba / @terre-eau
V modlitbě mě momentálně "drží" Proglas, popřípadě desátek růžence v kapse při uspávání - ježdění kočárkem na chodníku pod oknem kuchyně. Aby byl výkon, je potřeba příkon, který teď nemám. Takže jsem si napsala omluvenku, že prostě nefunguju.
V podrobných denních režimech se ukazuje propastný rozdíl v životním stylu venkov / velké město, dojezdová vzdálenost atd. Jsem velmi vděčná za to, kde bydlím, i když to pro mnohé může být "zabitý" region.
U nás doma je taky režim jak za Marie Terezie, protože můj muž chodí dojíždí do práce na šestou ranní. Tím pádem si dopřáváme luxus společného odpoledne, děti vidí tatínka už kolem 15 hod.
Moc děkuju všem, kdo se o denní režim podělili!
Myslím, že to hodně závisí na povaze každé z nás, někdo to má tak jak píšeš, někdo naprosto jinak. Mně osobně ted nejvíc dává asi svátost smíření, možnost rozhovoru s knězem, a hlavně 1x týdne půl hodiny na adoraci, kde je klid a ticho a já ho tam mám taky. Přes den asi nejvíc střelná modlitba Pane Bože pomoz, nebo Ave Maria, nebo cokoliv jiného krátkého, malá s tím už začala taky.:-) a snažím se tedy jak je to možné číst písmo, někdy to vyjde 1x -2x do týdne, někdy víckrát.
Hlavní asi pro mě je vzdát se i dobrých aktivit.... ve prospěch Boha a času na něj, vždycky se mi to zatím vyplatilo:-)
Mne prave v tom preplnenem meste, v salinach nebo na kole, ... delalo radost pustit si do sluchatek chvaly. Ne pro to, abych se odrizla od sveta, ale aby Buh prisel tam za mnou, kde zrovna jsem...
A pak byly momenty ciste radosti, z pohybu a vychodu slunce (kourici komin teplarmy dodaval te industrialni romantice pripominku stoupajiciho kadidla) ... mohla jsem se s vdekem pridat k chvalam
"Laska co pre mna mas
presahla velkost mojich snov..."
https://m.youtube.com/watch?v=BFjoMzjy8ow
Já to mám stejně jako @Jasminecka. Je pak snadnější být tím pověstným světlem a solí. Jak rozdávat pokoj, když člověk nemá pokoj v sobě..? No a každý ten pokoj získává jinak. Někdo nad biblí, někdo chválama, někdo růžencem, adorací nebo kombinacím několika způsobů v závislosti na aktuální situaci atd. A to je na tom to úžasné, že není žádná univerzální cesta, ale každý má tu svoji, ke každému Bůh promlouvá jinak :).
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.